November 2013

all this time I was finding myself and I didn't know I was lost

16. november 2013 at 14:14 | Té |  letters from nowhere

Někdy je to tak jednoduché - být šťastný.
Zdá se vám, že není úniku, že jste ztraceni. Máte zavřené oči a přes ně černou pásku. Jen nasloucháte hlasům, které lžou. Jednoho dne vás někdo opředl snůškou lží, kterým jste chtěli věřit. Zatemnil vám pohled a v nestřežený okamžik vás skopnul z útesu dolů. Padáte a nevíte o tom. Nevíte, že se s vámi děje něco špatného.
Byli jste schopni postavit se za lež, hájit ji, být její bezmocnou loutkou. Věc, před kterou se nelze ubránit. Žijete jen v kulisách, které předstírají štěstí. Jakoby vás někdo uvedl do komatu a bylo by nemožně se z něj probudit.
Ale jednou... se to změní. Ať dříve, či později. I pohádky nám říkají, že dobro nad zem vítězí. Jen musíte sami chtít.
Jedou vás z toho nekonečného pádu někdo chytí. Chytí vás, a řekne vám pravdu, které nelze uvěřit. Žili jste tak dlouho v klamu, že pravdu odmítáte přijmou. Jak jí tak zděšeně nasloucháte, zamyslíte se. Třeba, že nejsou jen lidé, kteří vám chtějí ublížit. Začnete mít pochyby a pomalu si uvědomujete, co se kolem vás děje. Jak posloucháte dál, řeknete si, že štěstí vám vždy nespadne rovnou do náručí. Musíte si pro něj dojít. Posloucháte dál a řeknete si, že bez risku nejsou výhry - tedy musíte všechno vsadit na jednu barvu, na jedno číslo. Opravdu riskantní? Ani v kasinu byste jinak nevyhráli. Pomalu rozvazujete šátek, co máte kolem očí, kolem mysli. Na víčka vám dopadá jasná až oslnivá záře pravdy. Když oči otevřete, nevěříte jim. V tom jsem žil? Tomu jsem věřil? Najednou vidíte sami a při nejmenším je to pro vás šok. Šok, že jste se nechali zmást a než jste se nadáli, viděli jste pravou tvář pravdy.
Ostatní vás jen míjeli, ale ten jeden vás chytil ve volném pádu. Riskoval sám sebe... pro vás, pro vaše dobro. Bojovník za právo pravdy, který vám ukáže, co je to pravé štěstí.